HOME
Sobota, 20. prosince 2014
Rychlé vyhledávání:     RSS
nabídka
 Přeskočit odkazy pro navigaci
kalendář akcí
  Probíhající akce v Otrokovicích



Plán zimní údržby místních komunikací

FÉROVÝ ZAMĚSTNAVATEL

Přeskočit navigační odkazy :: Město a okolí :: historie
 

Otrokovice leží na rozhraní tří regionů: Valašska, Slovácka a Hané - a tak se i v povaze jejich obyvatel snoubí hanácká rozvážnost s valašsky tvrdou pracovitostí a slováckým temperamentem. Tvoří je někdejší samostatné vesnice Otrokovice a Kvítkovice. Archeologické nálezy objevené v katastru města svědčí o tom, že toto území je osídleno už od mladší doby kamenné. První písemná zmínka o Otrokovicích je obsažena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (nové historické bádání ji datuje rokem 1141). Až do poloviny 14. stol. byly Otrokovice církevním majetkem, pak přešly do rukou světských a byly poznamenány jak léty sporů mezi feudálními rody, tak obdobím rozkvětu, kdy tu začaly růst usedlosti a grunty a rozvíjelo se rybnikářství.

Otrokovická tvrz

Mapa řeky Moravy z roku 1719

Starobylé Otrokovice byly ve středověku součástí malenovického panství. Od něho se v roce 1570 odloučily, staly se sídlem samostatného feudálního statku a jeho majitelé si ve vsi zbudovali k bydlení tvrz. Stála již roku 1574 a sloužila zdejším pánům až do roku 1649. Tehdy svou funkci ztratila, protože Otrokovice byly přikoupeny k napajedelskému panství a tamní páni Rotalové měli jiná, mnohem lepší sídla. Další osudy otrokovické tvrze nebyly dosud dobře známy a teprve novější výsledky archivního studia ukazují, že historická budova zde za Rotalů přetrvávala ještě celých 100 let. Byl to podle všeho rozměrný objekt, označovaný někdy i jako zámek (např. v r. 1667), blízko za ním byl Podzámecký rybník, a k panskému sídlu přiléhal rozsáhlý areál otrokovického panského dvora. Objekt zůstával, soudě podle zpráv z let 1667 až 1750, v poměrně dobrém stavu, ale bez odpovídajícího využití. Z archivních zápisů nevyčteme, jakou měl podobu.Sýpka

Dochovalo se pouze vyobrazení na staré mapě z roku 1719, na které je u jména Otrokovic zakreslena skupina staveb s věží. To nemůžeme považovat za věrné zpodobnění tehdejší reality.
Staré panské sídlo v Otrokovicích nechala vrchnost zbourat nedlouho před rokem 1767 a místo něj tu byla vystavěna sýpka. Ani ta už nestojí. Na jejím místě dnes je pouze vinárna Sýpka, která připomíná starou historii místa, kde kdysi sídlili otrokovičtí páni.



Otrokovice před rokem 1900

Otrokovice i Kvítkovice zůstávaly až do zrušení vrchnostenského zřízení součástí napajedelského panství. V roce 1822 oslavila jeho majitelka Marie Terezie Kobenclová velkolepým způsobem padesátileté výročí držby. V roce 1824 zemřela a majetek dědila její neteř Františka, hraběnka z Fünfkerchenu, jež postoupila polovinu majetku v roce 1840 svému manželu Jiřímu, hraběti ze Stockau. Tyto majitele zastihla revoluce v roce 1848, jež jejich poddaným přinesla osvobození z poddanství a zrušení robotních povinností.
Otrokovická škola

V roce 1824 bylo v Otrokovicích 126 obydlených domů. Z toho počtu bylo 11 půllánových a 14 čtvrtlánových gruntů, 22 podsedků, 72 domkářů, panský dvůr, myslivna, dům pro důstojníky, hostinec a dva mlýny. V té době již měly Otrokovice i vlastní školu. Asi od roku 1805 vyučoval vysloužilý voják a obuvník Klhůfek v soukromém domě, ale v roce 1810 zakoupila obec dům č. 40 a v něm vyučoval rovněž vysloužilý voják František Moučka. Za učitelování dostával ročně 16 měřic rži, 12 měřic žita, 20 zlatých šajnů a 6 sáhů dříví. Školné za jednoho žáka činilo čtvrt zlatky. Moučkovým pomocníkem se stal Karel Haldina, ustanovený v roce 1836 skutečným učitelem.
Podle soupisu obyvatelstva z roku 1843 bylo v Otrokovicích 804 obyvatel (396 mužů a 408 žen), kteří žili ve 132 domech a 187 domácnostech. V zemědělství nacházelo obživu 47 rodin, 6 se živilo živnostmi a 134 nádenickou prací. Celková rozloha katastru přesahovala 2103 jitra, na pole připadalo 1139, na louky 310, na zahrady 28, na pastviny 207 a na lesy 287 jiter. Z hospodářského zvířectva bylo tehdy chováno 125 koní, 46 volů, 218 krav, 46 jalovic, 187 prasat a 3314 ovcí.
V Kvítkovicích bylo tehdy 55 domů, z toho 23 půllánových a 4 čtvrtlánové grunty, 3 podsedky, 22 domkářů, dům pro důstojníky, starý dvůr a škola.
V Kvítkovicích v roce 1843 žilo 363 obyvatel (175 mužů a 186 žen) v 55 domech a 75 domácnostech.Akcie dráhy

Zemědělstvím se živilo 39 rodin,živností 4 a 41 bylo nádenických. Z více než 909 jiter katastru připadalo na pole 571 jiter, na louky 126, na zahrady 14, na pastviny 143 a na lesy 29 jiter. Chováno bylo 147 koní, 119 krav, 46 jalovic, 116 prasat a 42 ovcí.
Až do konce feudalismu byly obě obce čistě zemědělské bez průmyslových podniků. Teprve v roce 1845 byl v otrokovickém dvoře Terezov postaven lihovar.
18. července 1841 projel Otrokovicemi první vlak Severní dráhy císaře Ferdinanda z Břeclavi do Přerova. V Otrokovicích nebyla zřízena ani zastávka, přesto však znamenala jízda parní lokomotivy pro celý kraj počátek nové éry.



Obecní zastupitelstvo

Obecní zastupitelstvo se na svých zasedáních zabývalo problémy charakteristickými pro vesnici té doby - pasení dobytka, určování obecních dávek, házení příkopů u cest a silnic, úpravy a údržby silnic, cest, mostů a lávek především přes Dřevnici. V rozpočtu figurovaly položky za platy škole a učiteli, odměny starostovi, ponocnému (v osmdesátých letech byli 2), obecnímu sluhovi, později i listonošovi.
Škola a kostel

Od roku 1879 do roku 1912 byl starostou rolník Karel Mrázek. Mrázek měl větší smysl pro požadavky moderní doby, která objektivně pronikala i do Otrokovic a vynutila si významnější změny v obci. Byla to výstavba nové školní budovy (1889), zřízení nádraží a pošty, zavedení kanalizace v obci, regulace řek Moravy a Dřevnice a v neposlední řadě také založení prvních spolků.
Spory v obecním zastupitelstvu - v obecním výboru se týkaly stížností občanů i zástupce napapajedelského velkostatku na to, že obecní výbor vynakládá velké částky na "občerstvení" svých členů. Uvážíme-li, že to byla, kromě výdajů na školu a tehdy stavěnou školní budovy, nejvyšší částka uváděná v rozpočtu mezi výdaji, a že převyšovala roční odměny obecních zaměstnanců, je zřejmé, že se obecní činitelé při svých zasedáních dobře bavili na účet obce. V roce 1911 byli v Otrokovicích vedle starosty Mrázka radními rolníci Josef Krčma, František Sigmund a Josef Oharek, obecním tajemníkem byl nadučitel Josef Odstrčílek. Fr. Sigmund vystřídal v roce 1912 dosavadního starostu K. Mrázka. V Kvítkovicích byl roku 1911 starostou rolník František Laciga, radními František Krajča, František Korvas a Josef Kojetský, obecním tajemníkem František Bánovský.

Školství

Správcem nové školy se stal nadučitel Josef Odstrčílek, který působil v Otrokovicích v letech 1884 až 1912. Obecní výbor mu tehdy povolil vystavět při škole chlívky pro vepře. Učitel dostával část platu v naturáliích, hlavně v obilí a v dříví, a proto si na přilepšení udržovali i vlastní malé hospodářství. V roce 1910 byla při škole zřízena pokračovací hospodářská škola.

Budování hřebčína

V roce 1886 založen napajedelský hřebčín. A. Baltazii, manžel hraběnky Stockau, začal potom budovat také v Otrokovicích četné stáje, výběhy a pastviny pro plemenné koně. Bylo to především v tratích Menšov a v Horním lese, Skály u Tlumačova. Všechny louky v okolí vystavěných objektů sloužily výhradně pastvě. Ostatní dvory, lesy a podniky velkostatku dodávaly hřebčínu své produkty. Velmi nákladné bylo kupování klisen i hřebců, většinou z Anglie. Anglický hřebec Matchbox stál např. 200 000 zlatých. Na počátku 20. století však již měl velkostatek dluh asi 7 milionů tehdejších rakouských korun.

ŽelezniceNádraží

V roce 1882 byla v Otrokovicích zřízena železniční zastávka. Do té doby zastavovaly vlaky pouze v Napajedlích a od r. 1865 v Tlumačově. Rozhodující vliv na rozvoj železniční dopravy v obci měl až projekt nové železnice Otrokovice - Zlín - Vizovice. V obci byla postavena nádražní budova a 8. října 1899 byl na trati zahájen provoz. Roku 1906 převzaly železniční trať Otrokovice - Vizovice, do té doby soukromou, státní dráhy.

Pošta

Téměř celou druhou polovinu 19. století byla pošta zajišťována obecním poslíčkem, který nosil poštu z Napajedel. Poslední poslíček František Maňas byl konečně roku 1893 pověřen správou poštovny, kterou zřídil ve svém domě. Roku 1910 byla poštovna povýšena na poštovní úřad a prvním poštmistrem v Otrokovicích se stal Leo Bezděk, který ovšem také úřadoval ve svém domě. V roce 1913 byla pro poštu zřízena samostatná úřadovna na nádraží.

Regulace řek Moravy a Dřevnice

Problémy, které téměř každý rok působily povodně, byly konečně vyřešeny roku 1906, když moravské místodržitelství povolilo regulaci řeky Moravy pod Bělovem, Otrokovicemi a v Napajedlích a současně také řeky Dřevnice od železničního mostu až k ústí do Moravy. Regulací Dřevnice byl zřízen nový tok řeky přes selské lesy a luka jižním směrem do Moravy. Staré koryto bylo zasypáno. O toto staré řečiště vedla obec dlouholetý spor s velkostatkem Napajedla, neboť ten si na toto území činil nárok. Regulací Dřevnice byly vyřešeny také dlouholeté problémy obou otrokovických mlýnů. V roce 1898 strhla povodeň jez, který hnal vodu do obou mlýnských náhonů. Dolní mlýn nemlel potom až do roku 1913. Horní mlýn, který rok před povodní koupil Jan Litera, pracoval na páru. V roce 1904 prodal Litera mlýn obchodníku Jakubovi Schönovi asi za 30 000 K. Ten po regulaci Dřevnice postavil samostatně nový jez a přebudoval horní mlýn na moderní válcový. Na nový jez se konečně roku 1913 napojil i dolní mlýn.

Sociální složení obce

Počátkem 20. století se začalo měnit sociální složení vesnice. Rostl počet živnostníků. V roce 1911 byli v Otrokovicích 4 hostince, 4 krejčí, 2 mlynáři, 3 obuvníci, 2 podkováři, cihlář, kolář, tesař, 3 pekaři, 2 řezníci a 2 uzenáři. Byly zde 4 obchody se smíšeným zbožím, krupařství, 3 prodejny lihovin, obchod uhlím a kramářství.
Po smrti soukromého lékaře B. Gerži (koncem 70.let minulého století), bohatého rolníka jednoho z mála Němců v obci, nebyl v Otrokovicích lékař, takže obec přispívala na lékařský obvod v Malenovicích, kam příslušela. V obci pracovaly 2 porodní báby.
V Kvítkovicích byly roku 1911 dva hostince, kolář, pokrývač, sedlář, pekař a řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, krupařství, obchod s petrolejem a se střižním zbožím.
Nejvýznamnější změnou v sociální skladbě Otrokovic byl výrazný růst počtu dělníků (růst napajedelského cukrovaru, růst obuvnických a kožařských závodů ve Zlíně a Malenovicích, část dělníků dojížděla do továren v Přerově, na Ostravsko či do Vídně). Nejchudší částí Otrokovic byl tak zvaný Příhon, pozdější Jiráskova ulice. Protože zde nebyla ani kanalizace, zavedená ve větší části obce počátkem 20. století, tekla ulicí neustále močůvka. Příhon byl též často zaplaven vodami Dřevnice, takže nebylo divu, že se zde vyskytoval často tyfus.

Téměř všichni obyvatelé Otrokovic byli české národnosti. V roce 1880 se k německé národnosti hlásilo pouze 8 lidí. Drtivá většina občanů Otrokovic se hlásila k římskokatolickému náboženství, nejvíce jinověrců bylo roku 1880 - 6 evangelíků a 6 židů (v roce 1910 - 4 evangelíci a 5 židů).
Všichni občané Kvítkovic se hlásili k české národnosti a k římskokatolickému vyznání. V červenci 1899 byla dokončena stavba kaple, zasvěcená svaté Anně, která byla postavena z rozhodnutí valné hromady občanů na místě zchátralé dřevěné zvoničky. Občasné bohoslužby zde sloužil dlouholetý otrokovický farář František Palla, který zde žil na penzi. (Na otrokovické faře působil v letech 1884 - 1915).

Zakládání spolků - Otrokovice

1872 - zřízena Občanská záložna - ředitelem byl místní lékař a majitel jednoho půllánu Bedřich Gerža. Záložna měla 96 členů a 9479 K vkladů, v roce 1882 již 175 členů a 69600 K vkladů a v roce 1912 měla 224 členů a 222487 K vkladů. Záložna měla svou úřadovnu v hostinci Františka Hrubana v čísle 20 (sídlo městského úřadu do r. 1993).
1882 - založen spolek honební. Sdružovali se v něm pouze nejbohatší jednotlivci.
1886 - spolek vojenských vysloužilců - veteránů .
20. července 1890 se konala valná hromada a byl založen sbor dobrovolných hasičů. Starostou sboru byl zvolen hospodářský správce velkostatku Karel Herusch, náčelníkem František Sklenář. K dispozici již byla v obci čtyřkolová motorová stříkačka, hydrofor (přenašeč vody), hadice, bourací náčiní a žebře. Sokolovna

1897 byl založen čtenářský spolek Občanská beseda.
1898 vzniklo Družstvo pro chov hovězího dobytka .
1907 - první poradní schůze o zřízení Sokola za účasti 50 lidí. Nově založená jednota se stala součástí přerovské hanácké župy Karla staršího ze Žerotína. Prvním starostou jednoty byl zvolen nájemce velkostatku Josef Cásek. První veřejné cvičení se konalo 29.6.1908 v zahradě mlynáře J. Schöna a cvičilo na něm 55 mužů a 30 dorostenců. Před 1. světovou válkou měla jednota 78 členů.


Zakládání spolků - Kvítkovice

1886 - založen čtenářský spolek. Brzy po svém založení měl spolek na 180 knih. Postupně však činnost spolku upadala a knihy se ztratily. Činnost spolku ožila teprve v roce 1907. V roce 1911 uspořádal spolek 2 divadelní představení.
1893 - založena Občanská záložna
1894 - vznik sboru dobrovolných hasičů - stanovy byly schváleny v následujícím roce a sboru byla předána i stříkačka, zakoupená již předtím obecním výborem. Náčelníkem se stal Josef Cablík.
1911 - charitativní spolek Jubilejní jednota lidumilů, honební spolek a hospodářská besídka


Předválečný rozvoj Otrokovic

Baťovy domky

Nejrychlejších obrátek rozvoj Otrokovic nabral ve 30. letech tohoto století, kdy Tomáš Baťa koupil od napajedelské hraběnky Baltazziové část močálovitých pozemků mezi Dřevnicí a Moravou a jedinečnou metodou splavování zeminy z nedalekého kopce Tresného zvýšil jejich úroveň o 1 - 3, místy dokonce o 4 metry, a na získaném prostoru začal budovat další objekty své zlínské firmy (pomocné závody a leteckou výrobu). Práce byly završeny jeho pokračovateli, takže na území někdejších močálů vyrostla moderní průmyslová čtvrť plná zeleně, několik let dokonce úředně nazývaná "Baťovem", dnes obecně "Bahňákem". Na její architektonické tvářnosti (český funkcionalismus) se významně podílely takové kapacity jako např. F.L. Gahura a Vlad. Karfík. Nejvýznamnější dominantou je Společenský dům postavený v letech 1933 - 36, který připomíná z leteckého pohledu trojramennou vrtuli. Ve třicátých letech vzrostl počet obyvatel čtyřikrát (na 8 000 v r. 1938).

Poválečný rozvoj Otrokovic

Společenský dům

V roce 1960 se spojily Otrokovice s Kvítkovicemi a v roce 1964 byly povýšeny na město. K další průmyslové expanzi a k více než zdvojnásobení obyvatelstva došlo v 70. - 80. letech v době rozmachu dnešního podniku Barum Continental, jenž tvoří spolu s několika dalšími - Moravan aj. - průmyslovou základnu města. V téže době zde vyrostla moderní poliklinika. Otrokovice, už dlouhá léta spojené se sousedními Kvítkovicemi, se sice nehonosí starobylými skvosty, přesto však mají návštěvníkům co nabídnout: z období baťovské éry je nejcennější památkou Společenský dům - zajímavě řešený hotel, který se už vzpamatoval (stejně jako většina budov a rodinných domků) z nejhorších následků katastrofální záplavy v červenci 1997 a poskytuje svým hostům komfortní ubytování, dobrou kuchyň i společenské zázemí. Někdejší šedá monotónnost panelákových sídlišť v centru města je od počátku 90. let postupně zastiňována rekonstruovanými či nově budovanými objekty na náměstí, k nimž se řadí i radnice - sídlo Městského úřadu a knihovny.Kostel sv. Vojtěcha

Další dominantu získalo město na jaře 1995, kdy byl vysvěcen nový římskokatolický kostel sv. Vojtěcha vybudovaný za necelé dva roky především díky obětavosti dobrovolných pracovníků a dárců. Jeho "světským protějškem", dokončeným v r. 1997, je mohutná stavba, v níž je umístěno jednak zdejší kulturní a informační centrum - Otrokovická Beseda, jednak supermarket Delvita. Rekreační oblast Štěrkoviště na severním okraji města nabízí svou rozsáhlou přírodní vodní plochou jedinečnou příležitost ke sportování i odpočinku.

informace
IČO: 002 84 301
Adresa: nám. 3. května 1340
765 23  Otrokovice
Telefon: 577 680 111
Fax: 577 933 369
Email:
ID datové schránky: jfrb7zs
Poloha: 190 m n. m.
Rozloha: 1 961 ha
Poloha: šířka 49°12'29''
délka 17°32'7''
Obyvatelé: 18 039
 
Úřední hodiny:
Podatelna:
pracovní dny
07:00 - 18:00
UPOZORNĚNÍ PRO OBČANY : Veřejná prostranství na území města Otrokovice jsou monitorována Městským kamerovým dohlížecím systémem.
anketa
Evropský týden mobility (16.-22.9) vyzývá k využívání alternativních způsobů dopravy. Jaký prostředek preferujete pro každodenní cestování?
25%
21%
35%
16%
3%
 
Počet hlasujících222
počasí
20.12.2014
Otrokovice
den: 2/6 °C
noc: 3/-1 °C
oblačno, dešťové přeháňky

21.12.2014
 den:  °C 3/7 °C
 noc:  °C 2/-2 °C
kamera
Pro on-line přenos obrazu z webové kamery - klikněte na tento snímek
doporučujeme

Městská knihovna Otrokovice

Otrokovické noviny

Městská televize Otrokovice

Sportovní areál Baťov

Portál Zlínského kraje

Seznam orgánů veřejné moci

Portál veřejné správy ČR

Regionální informační servis  Integrovaný regionální informační servis

městské organizace

Webmaster   Content copyright Město Otrokovice (c) 2013   Prohlášení o přístupnosti   Servisní oblast   Autorizovaná oblast