Otrokovice - Oficiální stránky města

Azylový dům Samaritán pro muže bez domova rozšířil nabídku služeb Charity sv. Anežky Otrokovice v roce 1995. Prvním místem, kde služba působila, byl strážní domek pronajatý od ČSD. Rekonstrukcí domku vznikl Azylový dům s kapacitou 16 míst. Následující rok využilo služby 49 mužů.

„Jelikož jsem více než dvacet let pracoval u tehdejší ČSD, znal jsem situaci a poměry, v jakých se nacházeli bezdomovci, kterých nejvíce přibylo po všeobecné amnestii presidenta Havla. Nikdy nezapomenu na 16. října 1995, kdy se nám podařilo otevřít jeden z prvních azylových domů v okrese Zlín, a nyní mohu říci i jeden z prvních ve Zlínském kraji,“ zavzpomínal Pavel Záleský, první ředitel Charity sv. Anežky.

Velkou zkouškou pro Charitu, stejně jako pro zařízení Azylového domu Samaritán byla povodeň v roce 1997, kdy dům byl částečně zatopen, přesto klienti odmítli evakuaci do Zlína a hned od druhého dne poskytovali pomoc při čištění koryta Moravy nebo s rozvozem obědů.

Na jaře 1999 přišlo stěhování domu do objektu na nádraží ve Starém Městě, protože bylo rozhodnuto o demolici strážního domku v Otrokovicích kvůli stavbě nadjezdu. Další a poslední stěhování Azylového domu bylo do budovy Policejního obvodního střediska na Baťově. Objekt byl po povodních v havarijním stavu, v podstatě byl určen ke zbourání.

„Klienti domova dojížděli každý den ze Starého Města a při rekonstrukci odpracovali spousty hodin. Po strastiplných úředních procedurách se podařilo podepsat smlouvu mezi Ministerstvem vnitra ČR a Charitou na převod budovy. V podstatě to byl v ČR první případ převodu nemovitého majetku státu účelovému zařízení církve. Slavnostní otevření azylového domu na Baťově se uskutečnilo 9. listopadu 1999,“ popisuje cestu k novému místu azylového domu Pavel Záleský.

Práce s lidmi bez domova není jen v poskytnutí střechy nad hlavou, ale jsou důležité také aktivity upevňující jejích pracovní návyky a zvyk na pravidelnou pracovní činnost. Klienti se tak od počátku fungování služby zapojovali do spousty činností v rámci resocializačního programu. Zajišťovali provoz veřejných WC a úklidu nástupišť nádraží ČD v Otrokovicích i Zlíně. Pomáhali také při stavbě Charitního domova, zřizování dalších humanitárních skladů, rozjezdu Nového domova, stavbě kostela a fary, ale také s úklidem na Baťově ve spolupráci s Technickými službami Otrokovice. V roce 2017 přišla změna zákona o pomoci v hmotné nouzi, která přinesla možnost veřejné služby. Charita Otrokovice se stala organizátorem veřejné služby a klienti, kteří se chtějí zapojit a zvýšit si tak částku na živobytí se mohou zapojit do pracovních činností a starat se o čistotu na Baťově.

Na začátku roku 2006 vznikla Kreativní dílna. Šlo o malou dílnu původně jenom na zpracování ovčí vlny. V průběhu času se dílna různě stěhovala, až se nakonec zabydlela v komfortní samostatné přístavbě Azylového domu. V prosinci 2017 došlo rozsáhlému požáru dílny. Díky velkému úsilí se podařilo prostory obnovit a již během března byl provoz dílny opět obnoven.

„Ovčí vlnu už sice nezpracováváme, ale vaříme přírodní mýdlo, šijeme textilní výrobky, pleteme z papíru či vytváříme jiné kreativní výtvory. Činnosti v dílně jsou přizpůsobeny možnostem a schopnostem našich uživatelů. Aktivity v dílně představují pro klienty nejen smysluplné využití času, ale i velice důležitý pocit sebevědomí a užitečnosti,“ představuje činnosti dílny Veronika Stoklásková, sociální pracovnice.

V současné době má dům kapacitu 37 lůžek a směřujeme ke zvyšování kvality poskytovaných služeb, zejména snižováním počtu osob na pokojích, ideálně tak, aby v budoucnu nebyl žádný 4 - lůžkový pokoj při zachování stávající kapacity domu. Služba je poskytována 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce a využije jí průměrně 80 osob za rok, kterým poskytneme kolem 13 tisích odespaných nocí. Celý provoz zajištuje 5 pracovníků ve směnách, 3 sociální pracovníci a 1 hospodářka.