Otrokovice - Oficiální stránky města

První díl otrokovické kroniky se bohužel nedochoval. Dle údajů v publikaci „Otrokovice“ (z r. 1981) nesl název „Pamětní kniha obce Otrokovické“ a obsahoval zápisy z let 1845 – 1891. Prvním kronikářem byl otrokovický učitel Karel Haldina. Na tuto kroniku navázali kronikáři za první republiky druhým dílem; brzy po druhé světové válce byl první díl ztracen. Poslední svědectví o něm je z r. 1946. V roce 1966 kronikář Adolf Špetla zapsal: „První díl kroniky obce Otrokovic byl nedostatečnou evidencí tehdejší správy obce ztracen. Přes veškeré pozdější šetření nebylo zjištěno, u koho se I. díl kroniky nachází.“ 

Pro poznání historie našeho města jsou k dispozici tyto obecní a městské kroniky:

„Pamětní kniha obecní od r. 1928. Díl II.“ Kronikář František Oharek začal svůj zápis historicko-vlastivědným přehledem, pak sumarizoval události posledního desetiletí, tj. od r. 1918, a kroniku dovedl do r. 1935.

„Pamětní kniha. Kronika obce Otrokovice. Díl III.“ Zde jsou popsány nejprve události let 1936 – 1939; kronikářem byl krátce ještě František Oharek, poté Metoděj Dostál, který vedl kroniku do r. 1939, kdy „v důsledku všeobecného zákazu okupantů doplňovat obecní a školní kroniky“ byly zápisy přerušeny a nebyly vedeny ani v době poválečné, tedy v letech 1945 – 1951. Teprve 1. března 1952 se této práce ujal Theodor Láník (který si kromě toho vedl své soukromé obsáhlé a velmi cenné písmácké zápisky) a zachytil vzpomínky na válečné události jako součást zápisu o roce 1952. Poté byla práce na kronice opět přerušena až do 1. dubna 1955, kdy jí byl pověřen nový kronikář Antonín Špetla. Ten zpětně zachytil dění v roce 1954, záznam o roce 1953 však chybí úplně. V jeho práci pokračoval od r. 1957 Adolf Špetla, který ukončil III. díl zápisem za rok 1966. - Od sloučení Otrokovic s Kvítkovicemi v roce. 1960 se staly zápisy v tomto III. díle společnými pro celou nově vzniklou správní jednotku; do té doby měli Kvítkovičtí své vlastní kroniky (nejprve školní; ta obecní byla založena v r. 1920 starostou Josefem Čápem), kronikáře i písmáky (zvl. Josef Hradil, Josef Bartík, František Hradil a Korvas).

„Pamětní kniha města Otrokovic. Díl IV.“ Tato část obsahuje zápisy za léta 1967  - 1988 z pera Adolfa Špetly, Jiřího Vítka, Jana Gibla, Aleny Hamšíkové a Věry Kramářové (od r. 1986).

„Pamětní kniha města Otrokovic. Díl V.“ Kronikářka Věra Kramářová zde zachytila  pětiletí 1989 – 1993,  ,,období hektické, naplněné zásadními dějinnými zvraty, převratnými proměnami, překotnými událostmi“, jak konstatuje ve svém závěrečném zápise.

 „Pamětní kniha města Otrokovic. Díl VI.“ Kronikářka Věra Kramářová se pokusila „s maximální objektivitou, jsouc si ovšem vědoma svých omezených schopností i neúplnosti informačních pramenů a zdrojů, zaznamenat to nejpodstatnější, čím pulsuje současnost“. Jsou zde obsaženy zápisy od r. 1994 do r. 1998, tedy včetně rozsáhlého svědectví o záplavovém roce 1997 (zápis byl nazván „Neobyčejný rok obyčejného města“ a jeho výtisk byl předán prezidentu Václavu Havlovi při jeho návštěvě Otrokovic v roce 1999).).

„Pamětní kniha města Otrokovic. Díl VII.“ Kronikářka Věra Kramářová vybrala nejpodstatnější informace o událostech dalších pěti roků, tedy let 1999 – 2003. Vzhledem k množství a závažnosti společenských proměn jsou zápisy od r. 1989 podstatně obsáhlejší než většina dřívějších.

„Pamětní kniha města Otrokovice. Díl VIII.“ Kronikářka Věra Kramářová načrtla základní obrysy života v našem městě v letech 2004 – 2009 v jeho mnohotvárnosti, s úspěchy i problémy.

„Pamětní kniha města Otrokovice. Díl IX.“ Kronikářka Věra Kramářová pokračovala obrazem let 2010 – 2014, přičemž běžný chod událostí oživovala akcentem na mimořádná výročí toho kterého roku (870 let od první písemné zmínky o Otrokovicích, 1150 let od příchodu věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, baťovská výročí – zvl. 120 let firmy Baťa).

Nedílnou součástí kronik jsou obsáhlé přílohy čítající ročně zpravidla 200 – 250 listů dokumentů, fotografií, plakátů atd., které se bezprostředně váží k textu kroniky.

Kronikářské zápisy byly doposud vepisovány speciálním dokumentním inkoustem do svazků vázaných v kůži, archivovaných v Moravském státním zemském archivu Brno – Státním okresním archivu Zlín-Klečůvka nebo v archivu Městského úřadu Otrokovice. 

Od roku 1997, kdy vzrostl mezi veřejností zájem o to, jak jsou dramatické povodňové události zaznamenány i pro naše potomky, pořizovala kronikářka i elektronickou verzi zápisu (tedy kromě základní – dlouhou tradicí prověřené - verze rukopisné). V roce 860. výročí první písemné zmínky o Otrokovicích, tj. v r. 2001, se rozhodli manželé Věra a Lubomír Kramářovi pořídit jako dar svému městu elektronickou verzi všech dostupných obecních a městských kronikářských zápisů, tedy počínaje II. dílem z pera Františka Oharka. Na tehdejší dobu průkopnická práce trvající dva roky se ukázala být velmi užitečnou; město jejich iniciativu uvítalo a rozhodlo se ještě víc vyjít vstříc svým občanům: byly pořízeny tištěné kopie elektronické podoby kronikářských zápisů z období nejstaršího (1928 – 1939) a z nové éry (od r. 1989), které jsou veřejnosti k dispozici pro studium v Městské knihovně Otrokovice (i v její pobočce na Bahňáku) a každoročně jsou doplňovány o nový zápis.

Nový zákon týkající se pamětních knih obecních (z r. 2006) přinesl významnou změnu: připouští vedení kroniky i výhradně ve verzi elektronické; volba záleží na dohodě města s kronikářem. 

Od prvního zápisu v VIII. dílu Pamětní knihy, tedy od r. 2004, je zveřejňován na oficiálních internetových stránkách města Otrokovice Stručný výtah z kronikářského zápisu za příslušný rok.

Zápisem za rok 2014 uzavřela kronikářka Mgr. Věra Kramářová devátý díl Pamětní knihy, a tím také ukončila svou činnost.

Od 1. ledna 2015 je novým kronikářem města Otrokovice Ing. Petr Klokočka.