Otrokovice - Oficiální stránky města

Tato trasa je vcelku nenáročná a zavede nás do přírodních rezervací Čerňava, Smrdutá a Na Jančích.

Po tomto krátkém seznámení se s naší cestou můžeme vyrazit. Začátek naší cesty je na hlavním parkovišti pod Hostýnem. Vyjdeme po modré turisticky značené stezce, která vede zprvu po asfaltové silnici, potom ji však opustí. Za Lázněmi na rozcestníku pokračujeme dál po žluté a po vrstevnici obejdeme masiv Hostýna k hotelu Na Říce. Odbočíme doprava a dále pokračujeme po asfaltové silnici vedoucí na Tesák. Ze silnice odbočíme u Slámovy chaty vlevo a dáme se proti proudu potoka. Půjdeme po zpevněné lesní cestě údolím Bystřiček. Po pravé straně příjemně bublá potok. Když se k němu nenápadně přiblížíme, můžeme v letních měsících pozorovat skorce vodního, který se potápí pro svou potravu. Ve vodním proudu můžeme vidět pstruhy nebo vzácnou vranku pruhoploutvou. Nad vodou poletuje několik druhů vážek – šídlo modré, vážka ploská, šidélko ruměnné. Může se stát, že nám cestu zkříží obojživelníci, například kuňka obecná, ohrožený mlok skvrnitý, čolek horský a kriticky ohrožený čolek karpatský. Na květinách, které bohatě lemují cestu, spatříme velké množství motýlů, například perleťovce stříbropáska a babočku síťkovanou, otakárka fenyklového a batolce duhového. Kolem cesty roste rulík zlomocný, šalvěj lepkavá a orobinec širokolistý. U potoka se vyskytuje tuf porostlý mechy, okolní bukové porosty se staly hnízdištěm krkavce velkého.
Z údolí Bystřiček vystoupáme svahem Humence do sedla pod Kelčským Javorníkem. Ze sedla vlevo je asi 500 m na hřeben Javorníka. Zde je umístěna pamětní deska Ladislava Jaroše, ředitele reálného gymnázia v Holešově, který byl za války zatčen a popraven. My pokračujeme vpravo směrem k Čerňavě a cestou můžeme vidět hraniční kameny z minulého století. Klid přírody v těchto místech ruší člověk svou historií. Tato oblast byla operačním prostorem partyzánské brigády Jana Žižky, můžeme vidět dochovaný partyzánský bunkr. Na vrcholu Čerňavy nás upoutají krásné výhledy do okolí. Pokračujeme dále směrem k přírodní rezervaci Čerňava, kterou tvoří původní stromový porost pralesovitého charakteru ve stáří asi 270 let. Svahy rezervace jsou hojně porostlé kapradinami. Rezervace je lokalitou vzácné hlívy dřevní, bylinné patro je tvořeno zejména měsíčnicí trvalou, netýkavkou malokvětou, samorostlíkem klasnatým, kyčelnicí devítilistou a dalšími rostlinami.
Projdeme středem rezervace a dostaneme se na zpevněnou lesní cestu vedoucí z Tesáku do Rajnochovic a asi po 500 m odbočíme vpravo směrem na Chvalčov. Brzy narazíme na další zajímavost. Je to exotický balvan, tvořený křemenem, který je v okolních pískovcových horninách zcela ojedinělý. Také jeho rozměry jsou výjimečné. Balvan je vstupem do rezervace Smrdutá, která je význačná suťovou květenou a pseudokrasovou jeskyní. Prudký sklon a kamenité plochy mají vliv na mikroklima tohoto místa, vznikl zde horský suťový les. Dominantní dřevinou je jilm horský, ke kterému se druží javor horský. Místy vstupuje do porostové skladby také jedle a buk. Půda mezi balvany je obohacována padlými tlejícími stromy. Z rostlin se zde vyskytuje měsíčnice trvalá, udatna lesní, kakost smrdutý, mechorosty a mnohé játrovky. Typické jsou také kapraďorosty. Z živočichů jsou nejzajímavější tesařík pižmový a dubnový a také vzácná modranka karpatská. Na Smrduté je pseudokrasová puklinová jeskyně, která vznikla mechanickým způsobem v nevápenných horninách. V jeskyni je vytvořena sněhobílá sintrová poleva podobná povrchu květáku, jsou to tzv. pisolity. Vznikaly postupným vymáčením vápenitého tmelu pískovců za působení srážkové a spodní vody. Rozpuštěný uhličitan vápenatý se zpětně vysrážel a vyplnil na stropu dutiny.
Přes Goralicu se dostaneme na rozlehlé pastviny Na Jančích, ve spodní části byla zřízena přírodní rezervace. Je tu chráněná přírodní horská karpatská louka se stanovišti vlhkomilných rostlin. Můžeme zde vidět některé druhy vstavačů. Krásné jsou mečíky střechovité, najdete tu snědek pyrenejský, okrotici bílou nebo orlíček planý. Hojná je zde třezalka tečkovaná a zvonky a hvozdíky. Pokračujeme lesní cestou, dojdeme k zatopenému lomu, kde se těžil pískovec pro stavební účely. Od lomu sejdeme do Chvalčova, kde odbočíme doprava na žlutou turisticky značenou stezku a přejdeme přes potok Bystřička na pravou stranu. Po proudu směřujeme dál k Bystřici pod Hostýnem. Za železničním podjezdem odbočíme vlevo a dostaneme se na místo, odkud jsme před pár hodinami vyšli. Tím naše putování a poznávání končí.

Celková délka okruhu je 21 km.