Dotaz č. 1. Umisťování maringotek, mobilhomů a podobných staveb.
Pořizovatel se vyjadřuje ke stavbám závazným stanoviskem dle § 96b stavebního zákona z pohledu jejich navrhovaného využití, tzn., k jakému účelu bude stavba využívána. Ve svém vyjádření se řídí podmínkami využití plch stanovenými v územním plánu. Je tedy podstatné, k jakému účelu bude maringotka atp. využívána, zda k bydlení, rekreaci, zemědělské činnosti, službám atp. Vedle toho se pořizovatel při posuzování staveb vyjadřuje i k souladu s cíli a úkoly územního plánování, které jsou uvedeny v § 18 a19 stavebního zákona.
Územně plánovací dokumentace nečlení území na to, kde je možné předmětné typy staveb umisťovat a kde to možné není.
V územním plánu sídelního útvaru Spytihněv jsou pro plochy rekreace stanoveny tyto podmínky využití a lze na nich umístit stavby, které jsou s těmito podmínkami v souladu:
Přípustné využití:
- stavby a plochy pro rekreaci a turistiku
- komunikace, parkoviště a plochy pro technickou obsluhu území
- vodní plochy
Podmíněné přípustné využití:
- stavby pro zábavní funkce
- stavby pro služby pro rekreaci a turistiku
- sportoviště
Nepřípustné:
- výroba průmyslová a zemědělská, která svým charakterem negativně ovlivňuje životní prostředí
- technická vybavenost pro ukládání a likvidaci odpadů
- bydlení
- vznik nových zahrádkářských lokalit s výstavbou zahradních domků
- umisťování nových rekreačních objektů (mimo schválené rekreační lokality)
Dotaz č. 2. Veřejný zájem.
Pojem veřejný zájem je neurčitý právní pojem, který nemá obecnou definici, musí se aplikovat na konkrétní případ. Veřejný zájem musí být řádně odůvodněn a z odůvodnění musí zřetelně vyplynout, proč veřejný zájem převažuje nad řadou soukromých zájmů.
V rozsudku NSS ze dne 23.12.2008, č. j. 2 Ao 4/2008-96 je mj. uvedeno: "Definici pojmu veřejný zájem stavební zákon, pochopitelně, nepodává, neboť jde o pojem, který se svou povahou vymyká možnosti jakéhokoli zevšeobecnění, které by postihlo všechny myslitelné případy. Tento neurčitý právní pojem je proto vždy nutno vykládat v kontextu konkrétní projednávané věci."
§ 18 odst. 5 stavebního zákona umožňuje v nezastavěném území umisťovat vyjmenované druhy staveb, pokud je územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu výslovně nevylučuje. Územní plán sídelního útvaru Spytihněv i Územní plán Napajedla žádné stavby z vyjmenovaných druhů ve veřejném zájmu nevylučuje, lze je tedy v nezastavěném území umístit, pokud jsou v souladu s jeho charakterem.
Dotaz č. 3. Oplocování pozemků.
Pořizovatel se k oplocování pozemků vyjadřuje závazným stanoviskem dle § 96b stavebního zákona, avšak pouze k oplocení, které je v nezastavěném území nebo do něj zasahuje. V zastavitelných plochách nezastavěného území přípustnost oplocení posuzuje podle toho, v jaké ploše je navrhováno a jaké jsou pro plochu územním plánem stanoveny podmínky jejího využití. V plochách nezastavěného území se oplocení posuzuje v souladu s § 18 odst. 5 stavebního zákona. Předmětnými územně plánovacími dokumentacemi nejsou stanoveny podrobnější regulativy oplocení.
Žádost vyřizoval Městský úřad Otrokovice, odbor rozvoje města.